Anotace: Dodávám,že v téhle básni jsem použil citát od Zeyera.

V téhle básni chci vyjádřit pocity své,
od mého přiznání o nich slovo nepadlo,
přišlo mi to jako ignorování tvé,
jako od lhostejnosti žihadlo

A to je to nejhorší ze všeho,
že si vůbec nic neřekla,
nevím co udělal jsem zlého,
že musel jsem prožít muka tichého pekla

Jsem jaký jsem,
proto nechtěl jsem se vtírat,
když tvůj nezájem byl zjevný všem,
já se mohl jen smutkem zžírat

Zřejmé je co si chtěla,
abych tvůj kamarád byl stále,
snad si mi to říci měla,
ať jsem tvůj kamarád nadále

Nenávist je lásce blíž,
než lhostejnost mrazivá,
když obklopila mě bolesti tíž,
jako by mi do srdce bili kladiva

Láska má v naději ožila,
však v bolestech zemřela
možná udělala ze mě debila,
no teď je mysl má zase veselá

Necítím k tobě vůbec zlost,
do reality si mě vrátila,
za to jsem ti vděčný dost,
má mysl by už ve snech žít neměla

Publikoval(a): Stefann, 30.9.2012