Nespoutaná
Nespoutaná
Anotace: ...mezi nebem a zemí...
Hladí kameny,studí ji do rukou,
objímá stromy,promlouvá ke kmenům,
kámen je hladký,kůra drsná,
kámen však mlčí,to vítr v korunách zpívá,
že nemusí se bát,že nebude už v koutě stát,
že sílu jí dá,že nebude už muset lhát,
že nebude žít v blátě,v pomluvách,
že láska a štěstí ji polechtá.
Chodí po lese,po němých pěšinách,
hledá odpověď,mnoho otázek v hlavě má,
mech je měkký,cítí se jako v peřinách,
listí zašustí,potichu usedá,
soustředí mysl,myšlenky pochytá,
příroda nezradí,svou řečí promluví,
vzhlédne-v oblacích uvidí vzkaz-
nejsi sama pomůžeme v nesnázích,
lásku přijímej,srdce otevři...
Publikoval(a):
Janati, 10.8.2012